Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Navrhování územních celků s využitím pokročilých technologií
Nováček, Michal ; Apeltauer, Tomáš (oponent) ; Remeš, Josef (vedoucí práce)
Předmětem práce je definování oslunění, jakožto fyzikálního faktoru ovlivňujícího stavby, z pohledu normových předpisů České republiky. Dále se práce zabývá optimalizací projekčních postupů, a také mírou kvality norem pro oslunění. Závěrem je na konkrétním příkladu zpracována analýza oslunění více způsoby.
Analýza astronomického azimutu odvozeného z měření na Měsíc
Záhorová, Kateřina ; Machotka,, Radoslav (oponent) ; Kratochvíl, Vlastimil (vedoucí práce)
Cílem práce je navrhnout postup měření pro určení astronomického azimutu z měření na měsíc, přístrojem Leica T1800, tak, aby byla dosažena požadovaná přesnost a zjistit, jestli lze a je účelné použít tento přístroj pro danou úlohu. Na začátek práce budou uvedeny a vysvětleny některé důležité pojmy. Potom následuje popis činností, které předcházely měření, postupu měření a výpočtů. Na závěr budou shrnuty výsledky práce a dosažená přesnost.
Navrhování územních celků s využitím pokročilých technologií
Nováček, Michal ; Apeltauer, Tomáš (oponent) ; Remeš, Josef (vedoucí práce)
Předmětem práce je definování oslunění, jakožto fyzikálního faktoru ovlivňujícího stavby, z pohledu normových předpisů České republiky. Dále se práce zabývá optimalizací projekčních postupů, a také mírou kvality norem pro oslunění. Závěrem je na konkrétním příkladu zpracována analýza oslunění více způsoby.
Comparison of Old Norse and Proto-Norse Noun Declension
Šimeček, David ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Štajnerová, Petra (oponent)
Srovnání skloňování podstatných jmen ve staroseverštině a praseverštině Tato práce podává přehled vývoje skloňování podstatných jmen od praseverštiny do staroseverštiny (staré islandštiny). První ze tří kapitol je pokusem o ucelený přehled všech skloňovacích tříd podstatných jmen v praseverštině. Tento přehled je založen jednak na dokladech z runových nápisů praseverského období, jednak na rekonstrukci za využití relevantní literatury. Každá skloňovací třída je představena v podobě paradigmatu doprovozeného komentářem a citací dochovaných forem. Druhá kapitola, která je nejobsáhlejší, představuje přehled skloňovacích tříd podstatných jmen ve staroseverštině (staré islandštině). Tento přehled sleduje dva cíle. Zaprvé má poskytnout synchronní popis staroseverského skloňovacího systému, který není zatížen přemírou diachronního pohledu běžného v tradičních gramatikách staroseverštiny. Současně má však čtenáře seznámit s morfologickou návazností staroseverských skloňovacích eksponentů a skloňovacích tříd na deklinace praseverské, tak jak byly představeny v první kapitole. V této diachronní části jsou rovněž rozebrány některé systémové příčiny vedoucí k morfologickým změnám ve skloňování. Třetí kapitola navazuje na výsledky diachronního rozboru a přináší zamyšlení nad tím, do jaké míry odpovídají tradiční, na...
Analýza astronomického azimutu odvozeného z měření na Měsíc
Záhorová, Kateřina ; Machotka,, Radoslav (oponent) ; Kratochvíl, Vlastimil (vedoucí práce)
Cílem práce je navrhnout postup měření pro určení astronomického azimutu z měření na měsíc, přístrojem Leica T1800, tak, aby byla dosažena požadovaná přesnost a zjistit, jestli lze a je účelné použít tento přístroj pro danou úlohu. Na začátek práce budou uvedeny a vysvětleny některé důležité pojmy. Potom následuje popis činností, které předcházely měření, postupu měření a výpočtů. Na závěr budou shrnuty výsledky práce a dosažená přesnost.
Sklonění přejatých maskulin - tendence v současné češtině.
ZELENKOVÁ, Lenka
Tématem bakalářské práce je Sklonění přejatých maskulin - tendence v současné češtině. Pro přehlednost jsme práci rozdělili do čtyř částí. První část rozebírá sklonění přejatých maskulin, ne zcela začlenitelných do českého deklinačního systému, v jazykových příručkách. Popisujeme uvedená pravidla, podle kterých se mají cizí maskulina deklinovat. Druhá část práce shrnuje výsledky tří průzkumů předložených českým mluvčím k vyplnění. Zabýváme se zde deklinací maskulin přejatých v praktickém užití. Ověřujeme, zda mluvčí v současné době skloňují nebo se snaží skloňovat přejatá maskulina dle pravidel stanovených v jazykových příručkách. V třetí části této práce pracujeme s průzkumem, kterého jsme využili při psaní kolokviální práce. Zmiňujeme zde názor respondentů na skloňování jmen přejatých a srovnáváme utvořené varianty tří smyšlených jmen s variantami jmen existujících. Porovnáváme, zda je možné, aby byly obě skupiny jmen deklinovány stejným způsobem. Čtvrtá část obsahuje přílohy, což jsou příklady deklinace některých maskulin zmíněných v první části, dále pak vzory jednotlivých průzkumů a jejich výsledky. Přikládáme také přehled skloňování substantivních typů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.